Povídání o rozlišení digitálních a kinofilmových fotografií

    Jistě si pokládáte otázku je-li lepší kvalita fotografií z kinofilmu nebo z digitálních fotoaparátů. Odpověď samozřejmě není jednoznačná, velmi záleží na účelu a způsobu používání. Pro někoho je rozhodující operativnost a rychlost, pro někoho kompaktnost a cena, jiný upřednostňuje vysokou kvalitu a možnosti používaného příslušenství. Lze říci že jak v digitální fotografii tak klasické (analogové) je možné nalézt oba póly. Tedy "levné" kompaktní fotoaparáty a dražší systémové zrcadlovky poskytující možnost používat různá příslušenství (objektivy s různými ohnisky, filtry, systémové blesky) a větší kontrolu nad expozicí (manuální a poloautomatické režimy).

 

    Standardní výhodou digitálního fotoaparátu je cena za snímky a rychlost přístupu k nim, tedy (prohlížení a zpracování na počítači apod.). Nevýhodou je vysoká pořizovací cena fotoaparátu, pokud to má být systémová zrcadlovka je u kvalitního digiťáku třeba počítat s cenou cca od 90 000 Kč výš, nebo pokud jde o kompaktní fotoaparát s automatickým ostřením a výpočtem expozice je možné uvažovat o modelech s cenou od 10 000 Kč do 30 000 Kč, nevýhodou těchto kompaktů je potom jejich "rychlost" (reakce na stisk spouště), a omezené možnosti pořízení příslušenství a kontroly expozice.

   Na druhé straně stojí klasické fotoaparáty (zejména na kinofilm 36x24mm, nebo tzv. střední formát až 6x9 cm). Zde v cenové kategorii do 8 000 Kč pořídíte poměrně kvalitní kompaktní fotoaparáty renomovaných značek, které vám poskytnou již celkem vysokou kvalitu snímků. Rozhodně srovnatelnou s digitálními kompakty s rozlišením cca 3 megapixely. Systémové zrcadlovky je možné pořídit již od 9 000 Kč a většina nejprodávanějších modelů je v ceně okolo 15 000 Kč. S takovými fotoaparáty již můžete využívat velké množství příslušenství a jsou vhodné pro fotoamatéry, kteří rádi fotí a jsou ochotni svému koníčku věnovat více času.

      

   Vedou se diskuse o tom, kolik "megapixelů" je schopen zachytit kinofilm. Zde se většinou uvádí výraz čar na milimetr, protože systém samozřejmě nepracuje s digitálními daty a přesně definovaným rozlišením. Výsledná kvalita pak záleží na použitém materiálu, na který snímky pořizujeme a také na optice (objektivu). Uvádí se, že některé filmy jsou schopny zachytit až 140 (profesionální filmy i více) čar/mm. Ovšem obvykle používané umožňují zaznamenat cca 80-100 čar/mm. Druhým faktorem je kresebnost objektivu, ta se u kompaktních fotoaparátů renomovaných značek už téměř vyrovná základním objektivům zrcadlovek a činí cca 70-100 čar/mm. Profesionální objektivy u systémových zrcadlovek dosahují lepších hodnot (i více než 140 čar/mm).

 

   Ale pro úvod do problematiky již bylo to základní řečené. A jistě vás zajímá realita. Na následujících příkladech můžete vidět "co všechno zachytí kinofilm".

 

   Toto povídání nemá za cíl rozebrat podrobně obě používané technologie ani rozhodnout, která je lepší. Každá má své uplatnění a podle postoje výrobců mají obě technologie stále budoucnost.